z povídky Tacitus
Žánr: Psychologické
Žánr2: Preslash, AU
Postavy:
Harry Potter, Severus Snape
Přístupnost: pro všechny
Obdobi: 5 ročník
Kapitola: 1 z 12
Roztříštilo se to. Na maličké kousíčky. Silné dno spadlo na zem s největším bouchnutím, drobné střepy stěn se rozletěly na všechny strany. Kdo tohle uklidí?
Po stěně stéká jakási břečka, nazelenalá? Není to přesně vidět v tmavém prostředí profesorova kabinetu. Asi bude zelená. Určitě je mazlavá.
Na zemi leží jakási malá zrůdička, nožičky od sebe a kraťoučký ocásek ani nedosahuje k zemi. Kdysi chcípla. Nepřežila svoji smrt už dávno.
A všude okolo střepy. Větší nebo menší, to je jedno, samé ostré střepy. Po celém kabinetu, zapadlé v dírách podlahy, na poličkách, v připravovaných kotlících nejspíš taky.
Kdo mohl zničit všechnu krásu naložené zrůdičky v nazelenalé hmotě ve sklenici s tlustým dnem?
Kdo teď slyší ozvěnu dopadajícího skla a pocit nenávisti a zklamání? A bouchnutí dveří?
Severus Snape. Ponížený a osamělý a nenáviděný a nešťastně zamilovaný Severus Snape.
S dalším prázdným místem v srdci a na polici.
Pozn. autorky: a v komentáře ani nedoufám :)
Počet přečtení: 1383 krát
Hodnocení: 9.00 [1 hlasů]
Vydáno: 16.02.2007 14:59 :: Aktualizováno: 16.02.2007 18:26
matero dne 09.03.2007
Sympaticky krátké, pěkně napsané, jen jsem nepochopila, o co jde, což bude zřejmě způsobeno tím, že jsem do dnešního dne nepřečetla originál HP5. Zaujal mě také obrat: "nepřežila svoji smrt".
O-Ren dne 19.02.2007
Mně se to moc moc líbilo, Lilithko.:-) Prostě všechno, ty zrůdičky a hlavně poslední věta.
Lilithka dne 18.02.2007
Sewela, Ness, Anette, M.R.K.E.V.: díky
Samarí: I "e" je dobrý :D
Martan: Podpora vždycky potěší, zvlášť upřímná!
Alion: Pokračování bude ve smyslu dalších kapitol. Jediným pojítkem bude profesor Snape... doufám, že jsem tě moc nezklamala :)
Memorin: Ty víš, co chci říct
M.R.K.E.V. dne 17.02.2007
Napsáno jednodušše a přesně. Žádné složité vykecávání. Žádné kudrlinky a přikrašlování. Prostě Severus Snape. Tleskám... :)
Memorin dne 16.02.2007
Jdu se zahrabat!!!
Smekám pod Tvým uměním vyvolat ve mě usměv i slzu, což tahle povídka vyvolala...
Další!
Prosím!
Ještě jednou děkuji za další kapitolku k Zahradě!
Červenám se až za ušima :-)
Ness dne 16.02.2007
To Alion: Moje chyba, kaju se a omlouvám se (a už nikdy nebudu psát komentáře pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek a každý komentář si po sobě před odesláním třikrát přečtu, slibuju). Tahle ťafka byla zasloužená, sama nad sebou jsem se zhrozila a poslala bych se spát bez večeře (kdybych teda před chvílí nejedla).
Anette dne 16.02.2007
Tohle - bylo - geniální! No more to say :)
Alion dne 16.02.2007
Ness: Ano, a u tak krátkého komentáře je též hodně viditelné "vyditelné" :))
- Ke kapitole: Ano! Sama jsem nad tímto tématem přemýšlela poměrně dlouhou dobu, ovšem vím, že bych jej nedokázala zpracovat. Alespoň ne tak úderně a skvostně jako Ty. Díky Ti za to. Chystáš pokračování, Lilithko?
Ness dne 16.02.2007
Kapitola 28 je moje nejoblíbenější z HP5. Zajímavý popis emocí skrze rozbitou sklenici. Hned na začátku mě ovšem praštila do očí hrubka na druhém řádku - střepy se rozletěli. Nemůžu si pomoct, ale u tak krátkého textu je to hodně vyditelné a kazí to veškerý další dojem.
Martan dne 16.02.2007
Mě se to náhodou líbilo. Myslím, žes dobře vyjádřila Severusovy pocity skrze něco neobvyklého.
Samarí dne 16.02.2007
Nevíš náhodou, jak citoslovcem napsat ten výraz, kdy člověk zůstane zírat s otevřenou pusou a řekne "e"? Přesně to jsem totiž po přečtění udělala. Poslední věta dobrá, ostatní... no, taky dobrý.
Samarí dne 16.02.2007
Nevíš náhodou, jak citoslovcem napsat ten výraz, kdy člověk zůstane zírat s otevřenou pusou a řekne "e"? Přesně to jsem totiž po přečtění udělala. Poslední věta dobrá, ostatní... no, taky dobrý.
sewela dne 16.02.2007
tak tenhle nápad se mi dost líbí - to se strdcem a policí.